Vitamín A

Synonyma:

retinol, kyselina retinová

Charakteristika:

Vitamín A je název skupiny retinoidů rozpustných v tucích, především retinolu a retinylesterů. Vitamín A se podílí na imunitní funkci, buněčné komunikaci, růstu, vývoji a mužské a ženské reprodukci.

Je důležitý pro zrak jako základní složka rodopsinu, světlocitlivého proteinu v sítnici, a také proto, že podporuje normální diferenciaci a fungování spojivkových membrán a rohovky.

Vitamín A má také antioxidační vlastnosti (pozn. antioxidanty jsou látky, které mohou chránit buňky před účinky volných radikálů – molekul produkovaných při dýchání, trávení jídla, kouření nebo radiaci. Volné radikály mohou hrát roli při srdečních chorobách, rakovině a dalších onemocněních).

Lidská strava obsahuje dva zdroje vitamínu A: předem vytvořený vitamín A (retinol a retinylestery) a karotenoidy provitamínu A. Předem vytvořený vitamín A se nachází v potravinách z živočišných zdrojů, včetně mléčných výrobků, vajec, ryb a vnitřností.

Karotenoidy provitamínu A jsou rostlinné pigmenty, které tělo přeměňuje na vitamín A ve střevě. Hlavními karotenoidy provitamínu A jsou v lidské stravě beta-karoten, alfa-karoten a beta-kryptoxantin.

Jiné karotenoidy jako lykopen, lutein a zeaxanthin se na vitamín A nepřeměňují, ale mohou mít jiné důležité funkce (např. antioxidační aktivitu).

Absorpce:

Různé formy vitamínu A jsou solubilizovány (rozpuštěny) do micel ve střevním lumen a absorbovány buňkami sliznice dvanáctníku. Retinylestery a karotenoidy provitamínu A se po vstřebání přeměňují na retinol.

Retinol je poté oxidován na retinal a kyselinu retinovou, dva hlavní aktivní metabolity vitamínu A v těle. Většina vitamínu A v těle je uložena v játrech ve formě retinylesterů (80‒90 %).

Doplňky stravy:

Vitamín A je dostupný samostatně nebo v multivitamínech, často ve formě retinylacetátu, retinylpalmitátu, provitamínu A beta-karotenu nebo v kombinaci.

Množství vitamínu A v doplňcích stravy se velmi liší, běžně obsahují 3 000 µg RAE (333 % denní dávky). Multivitamíny obsahují většinou o něco nižší množství, často 750‒1 050 µg RAE (83‒117 % DD).

Absorpce esterů vitamínu A z doplňků stravy je 70–90 % a beta-karotenu se pohybuje v rozmezí 9–65 %.

Přirozené zdroje:

Nejvyšší množství vitamínu A najdeme v játrech, rybách, vejcích a mléčných výrobcích. Většina dietního provitamínu A pochází ze zelené listové zeleniny, oranžové a žluté zeleniny, rajčatových produktů, ovoce a některých rostlinných olejů.

Vitamín A se běžně přidává do některých potravin, včetně mléka a margarínu. Některé cereálie jsou také obohaceny o vitamín A.

Tělo může vstřebat až 75‒100 % retinolu a ve většině případů 10‒30 % beta-karotenů z potravy. Vaření a tepelná úprava může zvýšit biologickou dostupnost beta-karotenu z potravin.

Účinek:

Doporučuje se perorálně u podvyživených lidí nebo stavů, které vyžadují zvýšený příjem vitamínu A (onemocnění slinivky břišní, očí a spalničky). Ve formě krémů pomáhá zlepšovat jemné vrásky, pigmentové skvrny a užívá se i k léčbě akné.

Nedostatek:

Nedostatek vitamínu A je stále běžný v mnoha rozvojových zemích, často v důsledku omezeného přístupu k potravinám obsahujícím vitamín A ze zdrojů živočišného původu a k potravinám obsahujícím karotenoidy provitamínu A kvůli chudobě nebo tradiční stravě.

Nejčastějším klinickým příznakem nedostatku vitamínu A je xeroftalmie (vysychání spojivky a rohovky oka). Prvním příznakem je šeroslepost neboli neschopnost vidět při slabém osvětlení nebo ve tmě v důsledku nízké hladiny rodopsinu v sítnici.

Xeroftalmie může nakonec vést k trvalé slepotě. Chronický nedostatek vitamínu A je spojován s abnormálním vývojem plic, respiračními onemocněními (jako je zápal plic) a zvýšeným rizikem anémie a úmrtí v důsledku infekcí.

Ohroženou skupinou jsou předčasně narozené děti, které mají při narození nízké zásoby vitamínu A v játrech a jejich plazmatické koncentrace retinolu často zůstávají nízké po celý první rok života.

Dále lidé s cystickou fibrózou, kteří trpí nedostatečnou funkcí slinivky břišní a tím obtížně vstřebávají tuk. Přibližně čtvrtina dětí s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou má nedostatek vitamínu A.

Doporučená denní dávka:

dospělý: 900 µg (ekvivalent aktivity retinolu=RAE) pro muže, 770 µg pro ženu (770 µg v těhotenství, 1300 µg při kojení).

Nežádoucí účinky:

Vzhledem k tomu, že vitamín A je rozpustný v tucích, tělo ukládá přebytečné množství především v játrech. Více než 200 000 µg (i jednorázově) může způsobit: nevolnost, zvracení, závrať, rozmazané vidění.

Více než 10 000 µg denně dlouhodobě může způsobit: řídnutí kostí, bolesti hlavy, průjem, nevolnost, podráždění a suchost kůže, bolesti kloubů a kostí, vrozené vady.

Nejčastějším účinkem dlouhodobého nadměrného užívání beta-karotenu je karotenoderma, neškodný stav, při kterém se kůže stává žlutooranžovou. Tento stav lze zvrátit přerušením příjmu beta-karotenu.

Interakce:

V kombinaci s antikoagulancii (léky na ředění krve) může způsobit zvýšené krvácení. S bexarotenem (protinádorový lék) zvyšuje riziko nežádoucích účinků léku: svědění, suchá kůže.

Spolu s hepatotoxickými (játra poškozujícími) léky a alkoholem nepřekračovat dávkování. Lék na hubnutí, orlistat, může snižovat vstřebávání vitamínu A. Retinoidy (používají se v dermatologii) zvyšují riziko vysokých hladin vitamínu A.

Těhotenství:

Celkový příjem vitamínu A, který překračuje doporučené dávky, stejně jako některé retinoidní léky používané jako topická terapie akné a psoriázy mohou způsobit vrozené vývojové vady, které mohou zahrnovat malformace oka, lebky, plic a srdce.

Odborníci doporučují těhotným a kojícím, aby neužívaly vysoké dávky (více než 3 000 µg RAE [10 000 IU] denně). Beta-karoten není teratogenní a nevede k reprodukční toxicitě.

Kojení:

Doporučená denní dávka je 1300 µg.

Upozornění:

Díky jeho rozpustnosti se doporučuje užívat s (tučným) jídlem.

Toxicita:

U dospělých došlo k akutní intoxikaci, když arktičtí průzkumníci snědli játra ledních medvědů nebo tuleňů, která obsahují několik milionů jednotek vitamínu A.